Monitor a tiskárny

Monitor

je výstupní elektronické zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických informací, které uživatel do Pc zadává a které PC zpracovává. S počítačem je propojen s grafickou kartou, avšak může být připojen i k dalším zařízením nebo do nich přímo integrován (notebook, PDA). Monitor může být také součástí samostatného počítačového terminálu. První typy monitorů byly tzv. monochromatické,tzn. pracovaly ve dvou barevných odstínech, pozadí bylo černé a na něm se zobrazovaly bílá, oranžová nebo zelená písmena. Dnešní monitory jsou již barevné a pracují v několika miliónech barev.

Signál je do monitoru přenášen buď analogově nebo digitálně. Monitory můžeme podle používaných technologií rozdělit na několik skupin:
CRT (klasická vakuová obrazovka)


LCD (tekuté krystaly)

Porovnání

CRT:

Klady:

  • Velmi vysoký kontrastní poměr (20 000:1 nebo více, mnohem vyšší než může nabídnout většina současných LCD a plasmových displejů.)
  • Malá doba odezvy
  • Výborné zobrazení barev, široký rozsah a nízká úroveň zobrazení černé barvy.
  • Jsou schopné zobrazit nativně několik rozlišení při různé obnovovací frekvenci
  • Skoro nulová barevná, saturační, kontrastová či jasová deformace. Výborné pozorovací úhly.
  • Spolehlivá, osvědčená technologie.

Zápory:

  • Velké rozměry a váha (40" displej váží přes 100kg)
  • Geometrické zkreslení u neplochých CRT monitorů
  • Starší CRT monitoru jsou náchylné k vypalování
  • Větší spotřeba elektrické energie než u LCD displejů
  • Náchylné efektu moire při vyšších rozlišeních
  • Citlivé na vyšší vlhkost vzduchu
  • Malé riziko imploze (kvůli vákuu) při rozbití skleněného obalu obrazovky
  • Při nízké obnovovací frekvenci viditelně problikává

LCD:

Klady:

  • Kompaktní a lehký
  • Malá energetická spotřeba
  • Žádné geometrické zkreslení
  • Stabilní
  • Malé nebo žádné problikávání

Zápory:

  • Malý kontrastní poměr.
  • Omezené pozorovací úhly. Ty způsobují změnu barvy, saturace, kontrastu a světlosti, při změně úhlu pohledu.
  • V souvislosti s nerovnoměrným podsvícením displeje může docházet ke zkreslení světlosti zobrazené plochy, obzvláště směrem k okrajům.
  • Pomalejší časy odezvy, které mohou způsobovat rozmazání a duchy v obrazu (i když většina moderních monitorů již tento neduh překonala).
  • Má pouze jedno nativní rozlišení. Při použití jiného rozlišení musí obraz přepočítat na své nativní rozlišení a dochází tak ke zhoršení kvality obrazu.
  • Pevná barevná hloubka, mnoho levných monitorů nedokáže zobrazit režim truecolor.
  • Vyšší pořizovací náklady (v současné době už ani tak moc neplatí)
  • Mohou se vyskytnout „mrtvé“ pixely
     

Základní parametry monitorů

Velikost monitoru - úhlopříčka

Velikost monitoru se obvykle udává jako vzdálenost mezi protilehlými rohy obrazovky. Problém, který u tohoto označení nastává, je že toto značení velikosti obrazovky nerozlišuje poměr stran monitoru a tudíž při zachování stejné úhlopříčky a jiného poměru stran se dostaneme k odlišné velikosti zobrazované plochy. Například, 21" (1"=2,54cm) monitor s poměrem stran 4:3 zobrazí plochu o velikosti ~1361 cm2 , širokoúhlá obrazovka 16:9 se stejnou velikostí úhlopříčky, tedy 21" zobrazí plochu o velikosti ~1212 cm2.

Dalším neduhem tohoto označení velikosti je nepřesnost při značení skutečné velikosti monitorů. Většina výrobců udává totiž velikost úhlopříčky, včetně plochy, kterou skryje plastový rám monitoru a jelikož je tato plocha hlavně u CRT monitorů veliká i několik centimetrů, výrobce o skrytou plochu uživatele jakoby "okrádá".

Rozlišení obrazovky

Rozlišení se udává v bodech neboli pixelech (px) – u LCD se jedná o skutečný počet bodů, pokus o použití jiného než tohoto rozlišení vede k různým deformacím obrazu; u CRT jde o maximální zobrazitelný počet bodů a ten je omezen maximální vstupní frekvencí (MHz).

Obnovovací (vertikální) frekvence

Obnovovací frekvence udává se v jednotkách Hertz (Hz) – jako rozumné ergonomické minimum pro CRT je uváděno 85–100 Hz, u LCD je tento parametr nepodstatný.

Doba odezvy

Doba odezvy se udává v jednotkách milisekund (ms) – doba, za kterou se bod na LCD monitoru rozsvítí a zhasne, pro pracovní využití je vyhovující doba 2,5 ms (obvykle výrobci udávají parametr podobný, ze šedé do šedé barvy, tudíž skutečná odezva je horší).

Vstupy

V současnosti se používají vstupy D-sub (15pinový, analogový), DVI (kombinovaný digitální a analogový) nebo HDMI (digitální pro přenos videa ve vysokém rozlišení, zpětně kompatibilní s DVI), některé monitory mohou mít ještě oddělené RGB (analogové) vstupy.

Další parametr

Dalšími zajímavými parametry jsou elektrická spotřeba udávaná ve Watech (W) - u LCD je poloviční až třetinová proti CRT o stejné úhlopříčce, spotřeba ve stavu spánku, rozteč bodů, hloubka monitoru (CRT je podstatně hlubší než LCD), pozorovací úhly, hmotnost a další.

Tiskárny

patří mezi výstupní zařízení a k trvalému zaznamenání zpracovaných dat. Podle způsobů tisku rozeznáváme tři druhy tiskáren:

Jehličková tiskárna

pracuje na principu úderů jehliček přes barvicí pásku. V podstatě je to princip psacího stroje, jenom jsou písmenka a různé tvary tvořené soustavou bodů. Tento způsob tisku je hlučný a pomalý a v dnešní době již ustupuje do pozadí. Dokáže však jako jediná pořídit průklep, tzn. kopie při jednom tisku. Pořizovací náklady jsou od 4 000,- Kč.

Výhodou je nízká nákladovost na tiskovou pásku, v řádech desítek korun. Nevýhodou je pouze černobílý tisk.

Inkoustová (bublinková) tiskárna

používá k tisku inkoustový cartridge (čti kártridž). Často bývá tiskárna pracující na tomto principu barevná. Tisk není příliš hlučný, je rychlejší než předchozí typ, pořizovací náklady jsou od 1000,- Kč  nejsou tedy příliš dramatické, ale provoz není nejlevnější, poněvadž cena inkoustových náplní se pohybuje v řádech stovek korun. 

Laserová tiskárna

tiskne přesně a kvalitně. Uvnitř tiskárny je silonový válec. Laser nabije válec a prášek z toneru se přichytí právě na ta místa, která reprezentují písmo nebo obrázek. Válec přenese prášek na papír a potom je prášek pecí zapečen do papíru. Tisk je tichý a rychlý a nerozmáčí ho voda. Pořizovací náklady jsou sice vyšší, ale provoz je díky vysoké kapacitě tonerů relativně levný. Laserové tiskárny se většinou používají černobílé. Existují i barevné laserové tiskárny, ale pořizovací náklady jsou poměrně vysoké - od 8 000,- Kč.

Tiskárny dále dělíme podle formátu: 
Nejmenší formát tiskárny je A4. Tiskárny tohoto formátu jsou samozřejmě nejlevnější. 
Tiskárny vyššího formátu se zpravidla používají inkoustové, protože laserové tiskárny vyššího formátu jsou zatím poměrně nákladné. 

Plotr

je velkoformátová tiskárna s velikostí tisku až do formátu A0+ (nebo v podstatě libovolný rozměr, který je omezen pouze šířkou a délkou role). Plotr, který funguje na principu inkoustové tiskárny, vypadá trochu jako mandl. Kdysi se používal plošný plotr, který měl určitý maximální formát a ke kreslení používal upnutá rýsovací pera, která byla uchycena na ramenech v podobě průvodičů.